Chystám se padat, tak drž mě pevně! || Drž mě pevně

by - úterý, února 27, 2018

Před téměř dvěma lety jsem psala recenzi na knihu, kterou mi vůbec poprvé někdo zaslal ve spolupráci. Tou knihou byla Will Grayson, Will Grayson, na kterou si můžete přečíst recenzi kliknutím na tento odkaz.
Píšu vám to proto, že dnešní recenze na knihu Drž mě pevně je jakýmsi pokračováním výše zmiňované knihy.


Drž mě pevně je příběh středoškoláka Drobka Coopera - od narození až do současnosti. V knize se probírají témata jako je jeho homosexualita, přiznání se rodičům a jejich vztah k nim. Alespoň to vše se děje na pozadí celé té velkolepé show, která vypráví o všech jeho osmnácti bývalých klucích.
Tuto show si rozhodně nechcete nechat ujít!

„Musíme věřit, že v srdcích máme dost písní na nekonečnou spoustu muzikálů o nekonečně spoustě věcí.

Kniha je psána formou muzikálu a básně. Konce se rýmují a někdy vytváří velmi vtipná slovní spojení.
Mě samotnou překvapilo, že jsem si knihu chtěla přečíst. Přece jen jsem si u sebe za uplynulý rok všimla jakési progrese a dozrání, young adult už není úplně žánr, který bych vyhledávala. Nicméně jsem se těšila na jakýsi nádech nostalgie do doby, kdy jsem s recenzemi začínala. A opravdu; v den, kdy kniha dorazila byla už přečtená.
Jak jsem zmiňovala, kniha je psána ve verších (o poezii se však nejedná), takže se četla ještě dvakrát rychleji, než by se četla v běžné formě. Je to humorný a trochu absurdní příběh, ale mladší čtenář si z něho určitě odnese jakési ponaučení.

Obálka knihy není nijak zvláštní, nejedná se o nic nového a originálního, nicméně je skvělým doplňkem k předchozímu dílu. Knihy k sobě hezky ladí a pěkně spolu vypadají. Drž mě pevně je útloučká knížečka o pouhých dvě stě stránkách, takže řešení paperbacku je zde žádoucí a vhodné.

David Levithan se v Česku poprvé objevuje v roce 2011 společně s autorkou Rachel Cohn a jejich románem Nick a Norah - Až do ochraptění. Kniha se zrovna velkého úspěchu nedočkává a Levithan se tak do srdcí čtenářů nezapisuje. Velké bum způsobí až v roce 2013 s knihou Den co den. Dva roky na to se dočkává dalšího úspěchu s Líbali jsme se.
Já osobně autora zaznamenala až s knihou Will Grayson, Will Grayson v roce 2016. Jeho styl je velmi osobitý, dokáže se pořádně vžít do postavy, kterou si vytvoří. To se mi líbí a oceňuji to. V blízké době nicméně nemám v plánu jeho další knihy.

„Ideální je být dva a že jeden je jen půlka z těch dvou. Ty nejsi půlka a s nikým jiným taky jako s půlkou nejednej.“

Jak jsem psala, knihu jsem zvládla za jeden hektický večer. Četla se hezky, plynule. Taková jednohubka před spaním v deset. 

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Yoli.

8*/10*


You May Also Like

1 komentářů

  1. Také jsem D. Levithana zaznamenala až s knihou Will Grayson, Will Grayson. Až teď jsem si uvědomila, že jsem četla knihu Nick a Norah, ale moc se mi nelíbila. Avšak Drž mě pevně bych si přečíst chtěla, protože mě Willové oslovili :)

    OdpovědětVymazat