Pro ty, kteří věří v srdcervoucí lásku || Tisíc polibků

by - středa, srpna 16, 2017

Původně jsem si o tuhle knížku, která se tváří jako letní oddychovka, vůbec u Yoli nezažádala. Když jsem se ale dostavila na Yoli piknik koncem června, Radek mi nabídl, že mi jí pošle společně s Tekutým pískem na recenzi. Samozřejmě, že jsem neváhala.
Tisíc polibků je kniha, která mi zlomila srdce. Vyrvala mi ho z hrudi a mrštila s ním o zeď - tak prudce a tvrdě, že se roztříštilo na milión kousků. Nikdo by jej už neposkládal dohromady.
A přesto tu stále jsem a píšu tuhle recenzi. Protože přestože je kniha tak neuvěřitelně srdcervoucí a „kapesníčků potřebná“, je i ohromně inspirující, skutečná a zároveň optimistická. Nechci ale Tisíc polibků shrnout do dvou vět, to opravdu ne. Pojďme si proto celý tento příběh více nastínit.


Když je Poppy osm let, umírá jí její nejlepší kamarádka - tedy její milovaná, avšak velmi nemocná babička, se kterou podnikala kdejaká dobrodružství. Když nad ní Poppy stojí v jejích posledních minutách, daruje ji babička jejich poslední společné dobrodružství - zavařovací láhev plnou papírových srdíček. Babička jí prozradí, že jejich tisíc. Za svůj život musí Poppy všechna ta růžová srdíčka popsat svými nezapomenutelnými polibky s někým, koho bude milovat celým svým srdcem. Někoho, kdo pro ni bude znamenat tak moc, že si na jejich společné polibky ve stáří ráda znovu vzpomene. 
Poppy někoho takového ve svém životě má. Má Runeho. Norského chlapce, svého blonďatého vikinga, nejlepšího kamaráda a někoho, kdo jí pomůže zaplnit jejích tisíc srdíček. Jejích tisíc polibků.

Co se ale stane, když o několik let později musí patnáctiletý Rune odjet zpátky do rodného Norska? Vydrží jejich láska, než se opět znovu shledají v Georgii? Poppy i Rune pevně doufají, že ano. Svou lásku dokazují alespoň tím, že si den co den píšou a volají na chatu.
Když ale Poppy jednoho dne přestane odepisovat na Runeho zprávy a naopak začne ignorovat jeho telefonáty a jakékoliv další Runeho způsoby, jak se s ní zkontaktovat, nastává pro Runeho ticho. Ticho, které trvá dva roky.
Poté má sedmnáctiletý Rune možnost vrátit se znovu do Georgie - aby našel Poppy a odpovědi na své otázky. Pravda, která tam na něho ale čeká, je bolestnější, než kterékoli ticho, které zná.

„Být naživu ještě neznamená skutečně žít.“

Tak jo. Znovu. Já miluju tuhle knihu. Mohla bych vyjmenovat všechny důvody proč, ale pravda je prostě taková, že přestože se knížka tváří jako tragický a smutný příběh ve stylu Hvězdy nám nepřály, jedná se o dojemný, líbezný, láskyplný příběh plný citů. Který vám sice na úplném konci zlomí srdce, ale zároveň vám dá naději, že jednoho dne se takhle zamilujete také a že to vydrží na celý život - co na celý život! Že to ten život překoná a vydrží i po něm. Dá naději nám, romantikům a snílkům, kteří věří v pravou a velkolepou lásku.

Co se autorky Tillie Coleové týče, slyšela jsem o ní právě díky této knize, která v originále vyšla pod názvem The Thousand Boy Kisses a sklízí jeden úspěch za druhým; stejně tak i u nás a na Slovensku. A přestože má Tillie na svém účtě ještě několik dalších titulů, ani jeden mi nic neříká. U nás vyšla zatím jenom tato jedna její kniha, ale pokud se bude do budoucna překládat nějaká další její knížka, určitě po ní sáhnu. Tillie píše lehkým, svižným způsobem, takovým, který by mohl být až v mnoha případech zarážející - ne kvůli lehkosti jazyka a lehkým výrazům, jako spíš proto, že člověk má pocit, že čte spíš leták v metru; tak rychle vám text mizí pod rukama očima.

Jak jsem již řekla, knihou jsem byla příjemně překvapená. Obálka mi spíše prozrazovala, že se bude jednat o nějaký letní slaďák, u kterého budu obracet oči v sloup, ale opak byl pravdou. Ačkoli se mi tedy obálka přespříliš nelíbí (ne, že by byla vyloženě ošklivá, ale posuďte sami, že je poměrně přeplácaná - zkrátka se mi netrefila do vkusu), příběh byl o mnoho, mnoho lepší.
Celkově mi i přijde, že se nakladatelství Yoli neuvěřitelně za poslední měsíce posunulo k lepšímu. Poslední tři vyšlé knížky (Tisíc polibků, Možná jednou, Tíha vesmíru) byly tak neuvěřitelně bravurně přeložené (i napsané), že jsem byla opravdu upřímně v šoku. Ohromný a viditelný posun, za což nakladatelství moc chválím.

No, a to bude vlastně všechno k této dnešní recenzi. (Kniha byla totiž tak dobrá, že jí nemůžu ani nic řádně vytknout. Doufám, že příští recenzáky nebudou tak dobré, potřebovalo by to tu oživit nějakou negativní recenzí, hahahaha.) Knihu jsem totiž už vychválila do nebes a jestli budu psát jen o něco déle, dostanu znovu chuť si knížku přečíst!
Na závěr bych však ještě ráda dodala, že na konci knihy autorka připsala tzv. Seznam písní, které jí po celou její tvorbu knihy doprovázely a musím říct, že přestože se mi úplně netrefila do vkusu, některé písně jsem si opravdu zamilovala a přehrávala během čtení (což akorát zapříčinilo, že jsem plakala o to více).

Tisíc polibků si můžete koupit na internetovém knihkupectví Knihy Dobrovský, kde je za pouhých 223 Kč, anebo využít internetový portál srovname.cz a vybrat si obchod, který by vám vyhovoval nejlépe.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Yoli.
V recenzi jsou umístěny reklamy a prokliky na internetový portál Srovname.cz a internetové knihkupectví Knihy Dobrovský.

10*/10*
(není co vytknout!)

You May Also Like

4 komentářů

  1. Ehm... Dám si ego trochu up a musím říct, moje recenze byla tedy mnohem lepší a pravdivější, hahaha. To ale nic nemění na tom, že cokoliv, co napíšeš je skvostné a ani touhle, pro mě, nepravdivou recenzí jsem nepohrdla.
    No, nicméně větou, cituji "Celkově mi i přijde, že se nakladatelství Yoli neuvěřitelně za poslední měsíce posunulo k lepšímu." sis to u mě trochu pokazila. :D Tvůj blog budu ale stále navštěvovat, protože propásnout cokoliv by byl ten největší hřích. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sto lidí, sto chutí :). Je mi líto, že se ti kniha nelíbila tolik jako mě, ale já jsem zkrátka čtenář, co love story nepohrdne. V tomhle ohledu jsem také dost velký snílek, až trochu optimista, takže to k tomu, proč se mi tahle kniha tolik líbila. Na oddych ideální.

      Nicméně mě těší, že se ti líbí vše, co napíšu! To mě velmi potěšilo a pobavilo zároveň. Doufám, že se ti budou mé články líbit i nadále :):)!

      Vymazat
  2. Moc pěkná recenze :) Na tvém blogu jsem poprvé a mám radost, že jsem ho objevila :) Mám ráda emotivní knihy, které se mi zapíšou do srdce, takže na Tisíc polibků se určitě chystám :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to tě tady tedy mile vítám ♥! Doufám, že sem budeš chodit pravidelně a mé recenze (a jiné články) se ti budou líbit!
      Tisíc polibků je opravdu jedna z těch knih, které nelžou, když radí: „Čtěte pouze a jedině s kapesníčkem po ruce.“ Pokud si jí v budoucnu opravdu budeš chtít přečíst, dej mi vědět, jak se ti líbila!

      Vymazat