Zmizel beze stopy: jako by ani nikdy neexistoval || Beze stopy

sobota, listopadu 11, 2017

Beze stopy mě zaujala ve chvíli, kdy jsem si vybírala knížky z Edičního plánu Euromedie. Nebylo to tak, že bych její koupi, nebo psaní recenze na ni plánovala, ba naopak; z mé strany se jednalo čistě o spontánní výběr. A nejspíš proto jsem její četbu tak dlouho odkládala - nečekala jsem totiž, že by tento thriller mohl být tak promyšlený a zajímavý!


Hannah je ambiciózní mladá žena. Buduje si skvělou kariéru účetní a ve vztahu jí to taky klape. Alespoň to si doteď myslela.
Když se totiž Hannah vrací z Oxfordu, kde byla na pohovoru pro povýšení na ředitelku firmy, zjišťuje, že Matt zmizel; on i všechny jeho věci. Jeho lpíčka, sluchátka, obrazy, dokonce i povlečení, která si s sebou do vztahu přivezl, jsou pryč.
Ze začátku je to pro Hannah jenom těžké, protože nemůže uvěřit faktu, že jí po čtyřech letech vztahu opustil přítel. Nakonec jí to ale nedá a i přes nesouhlasy přátel, se ho pokouší hledat a kontaktovat. Navíc je tu ta divná věc - má pocit, že se Matt do jejich bytu vrací, když je ona v práci.
Pokud ale odešel, proč by se vracel? 

„Protože po něm nezůstala jediná stopa, bylo to, jako by nikdy neexistoval. Jako bych si ho vymyslela. “



Jak jsem již zmínila v úvodu, o tomto thrilleru jsem nikdy dřív neslyšela - stejně tak to mám i s autorkou. Nicméně i přesto jsem byla velmi překvapená tím, jak se příběh vyvíjel od samého začátku.
Velmi mě překvapilo, že je kniha psaná v „ich formě“. U thrilleru to opěvuji více, protože co si budeme povídat; thrillery jsou hlavně o té psychice postav. A pro mě je ta ich forma více zajímavější, protože čtenář tak dostane jedinečnou příležitost podívat se „do hlavy“ hrdinům románu.

Velmi se mi líbil i autorčin pokus o to, udělat z  „oběti“ padoucha. Nicméně si myslím, že emoce a myšlenky postav se mohly popsat a vyjádřit mnohem dramatičtěji. Chvilkami mi přišlo, že se charakterům v hlavě odehrávalo něco jako:  „Wow. Jsem v šoku. Teď vytřeštím oči a počkám, co dalšího tam pro mě má.“
Avšak i přes tento drobný nedostatek z mé strany se mi to opravdu velmi zamlouvalo. Nejspíš protože jsem od toho neměla téměř žádná očekávání.


Přestože se v knize neukrývalo moc citátů, které by mě zaujaly, knížka je dle mého velmi fotogenická. Společně s kamarádkou Eliškou a Pájou, moc milou holčinou z vyššího ročníku od nás ze školy, jsme vyrazili minulý víkend fotit nějaké fotografie a já si s sebou vzala Beze stopy. A moc se mi líbí, jak se knížka vyjímá na fotkách!
Obálka má krásnou fialovou barvu s  „napůl“ rozmazaným výrazným červeným názvem a ženou otočenou zády ke čtenáři.

Za mě rozhodně podzimní titul plný nečekaných zvratů, který by vás neměl letos minout!

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Euromedie & Ikar.

7*/10*
(dva body dolů za ty nedostatečně neprocítěné emoce hrdinů a jeden bod za urychlený konec.)

You Might Also Like

1 coment�rios