Vražedkyní, o jejíž vině rozhodnete vy sami | Tekutý písek

pátek, srpna 04, 2017

S thrillery, coby recenzáky nemám přespříliš dobré zkušenosti. Většinou mě nebaví, děje jsou zdlouhavé a nezáživné a ani obálky nejsou kdovíjak úchvatné.
Když mi ale mailem přišel koncem června ediční plán Euromedie, Tekutý písek mě zaujal tak moc, že jsem si byť jen na kratičký okamžik odmítala připustit, že by mě knížka nemusela bavit.
Jsem tak moc ráda, že mě tato kniha plná mrazivých tajemství a spletitých osudů nezklamala.


Tekutý písek je ve Švédsku aktuální senzací. Jak by také ne, když byla kniha prohlášena za nejlepší švédskou krimi roku 2016. Nyní se kniha překládá do více jak 11 světových jazyků a po celém světě sklízí jeden úspěch za druhým.

Maja Norbergová byla obyčejná, nepříliš zvláštní a výjimečná dívka - nebýt tedy toho, že její rodina patřila mezi nejbohatší ve Švédsku a ona sama se mohla pyšnit svým zazobaným přítelíčkem Sebastianem, jehož otec byl nejbohatší občan Švédska vůbec.
Přesto byla Maja spíše přehlížena a nebyla známá tak, jak by nejspíš měla být.
Ale s tím už je nyní konec.
Teď je známá. Je známá jako TA Maja. Nejnenáviděnější osoba Švédska. Dívka, jež byla nalezená ve třídě plné krve. Plné svých mrtvých spolužáků. Bez poskvrnky. Bez jediného zlomeného vlasu.
A jako hlavní podezřelá z brutální masové vraždy svých spolužáků, včetně své nejlepší kamarádky Amandy a přítele Sebastiana. 
Ale je Maja skutečně tou, která to podzimní ráno zabíjela? Dívka totiž u soudu tvrdí, že sice střílela, ale nebyla jediná, kdo držel v rukou zbraň.


Každý má právo na obhajobu; i ta největší zrůda.


Jak už jsem řekla, kniha Tekutý písek sklízí po světě jednu chválu za druhou - tady v Česku však ne. Alespoň podle Databáze knih ne. Lidé většinou kritizují, že v knize chybí akce, napětí a že kniha spadá dle jejich názoru spíše do YA literatury, než do Krimi.
YA prvky zde nenaleznete ani, kdyby jste si vydloubli oči a nalepili si je na stránku, doufajíc, že zmapují něco, co chtěla autorka skrýt. Ano, řeší se tam mezilidské vztahy, ale jsou tak surově a krutě popisovány, že i chladnými čtenáři to otřese.
To však neznamená, že bych knihu nedoporučila mé věkové skupině. Naopak si myslím, že by si tuto knihu měli všichni, kteří se zajímají o právo a vraždy a tresty a jak takové soudy probíhají, povinně přečíst. Autorka Giolito je totiž původně právnička, specializující se na trestní právo a ve své knize toho nadmíru využívá. Čtenářům dává svými pasážemi, které se odehrávají v soudní síni, jedinečný náhled do tzv. Podsvětí zločinu. Zjistíte, jak soudy (alespoň ve Švédsku, ale nemyslím si, že by se to nějak závažně lišilo od těch našich) probíhají, jak se právníci jednotlivých stran osočují a navzájem na sebe útočí. Mě to velmi uchvátilo.


Ale teď už tedy k tomu, jak se Tekutý písek líbil mně. A mohu říct jen jediné: grandiózní. Příběh byl tak... úchvatně zrůdný, že jsem mnohdy až zatajovala dech. Akci v knize opravdu moc nečekejte, Tekutý písek vám totiž žádnou ani v anotaci neslibuje. Jedná se o dopodrobna naplánovaný, originální příběh o mladých a bohatých lidech Švédska a o tom, jak jeden člověk a jedna náhoda dokáží změnit celý váš dosavadní život - a rozhodně ne v tom dobrém slova smyslu.

Nikdo se mě neptal, jestli chci Sebastiana zachránit, ale všichni mi vyčítají, že se mi to nepovedlo.

Při čtení jsem si často říkala, že mi Tekutý písek připomíná jeden z největších bestsellerů světa a to totiž Zmizelou od Flynnové (pokud navštěvujete můj Instagram, jistě jste zaznamenali, že tato kniha patří mezi mé nejoblíbenější vůbec). Po dočtení jsem však musela své soudy trochu pozměnit; kniha mi nepřipomínala známý thriller. Kdepak. To, co mi Zmizelou připomínalo, byla hlavní hrdinka Maja. Maja se velmi podobala Amy - tedy, nebyla ani zdaleka tak šílená a mistrovsky vykreslená, ale jistá podoba tam přece jen byla. Proto bych Tekutý písek doporučila jak milovníkům Zmizelé, tak i Flynnové samotné.

Za mě rozhodně ano!


9*/10*
(bod dolů kvůli tomu, že se občas v knize objevovala stejná fakta a omílalo se jedno a to samé dokola)

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Knižní klub a skupině Euromedia group.

You Might Also Like

6 coment�rios

  1. Zní to jako dobré čtení. Především něco, co jsem zatím neměla ani v ruce a tak přemýšlím, zda do toho ty peníze vložím. Aničko, ty mě jednou s těmi tvými recenzemi zruinuješ. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hahahaha, budu to, že ti ruinuji život, brát jako kompliment :D.
      Nicméně, určitě do toho jdi! Mně se - jak je z recenze samotné nad slunce jasné - ohromně líbilo a věřím, že tě to nezklame. Přestože bych dokázala pochopit, že se mnohým nelíbí, já z toho byla nadšená :).

      Vymazat
  2. Zmizelá je skutečně zajímavá kniha a mrzí mě, že jsem se zatím nedostala k dalším knihám od Flynn. Inu doufám, že se k této dostanu někdy brzy. Netuším, jestli mě nadchne, jako tebe - pro mě je švédskou jedničkou krimi Stieg Larsson a jeho Milénium, ale Tekutý písek si ráda přečtu. Jednou. Až se vyhrabu ze svého čtecího blogu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milénium mám už nějakou dobu v hledáčku, ale stále váhám. Ostatně, jako se všemi ostatními jeho typu (na Nesba se už chystám taky sto let a furt nic :P:D). Pokud do Tekutého písku nechceš investovat peníze, můžeš zkusit štěstí v knihovnách, ale nejsem si jistá, jestli bude takhle nový titul k dostání.

      To mi povídej! Už týden jsem nesáhla knihu! Takže dnes zkusím objednat nějaké na Book Depository, třeba mě to z toho bloku vyhrabe :D.

      Vymazat
  3. Skvělý článek :) Přestože literatura typu Gone Girl mi není moc blízká, nalákalo mě to si něco víc přečíst :)

    OdpovědětVymazat